Úderové plochy

Úderové plochy v karate jsou ty části těla, které se používají pro kontakt se soupeřem a nebo s tréninkovým nářadím. Jsou to především místa na nohou, rukou a jinde, která jsou dostatečně tvrdá a odolná. Naše úderové plochy ovšem takové nejsou od přírody a proto jejich zpevňování tvoří důležitou součást tréninku (např.kliky na kloubech). Hmota předmětu, do kterého při trénování provádíme údery, musí uhýbat (být pružná), abychom si nepoškozovali zápěstí, lokty, ramenní klouby, páteř i kolena.  Vhodný je např. boxovací pytel, nebo medicinbal, který drží partner, lapy, případně žíněnka přehozená přes kozu nebo koně. Je-li překážka absolutně pevná (např.deka na zdi), jsme na nejlepší cestě si trvale poškodit zdraví.

Při úderu se zvyšuje jeho účinnost zmenšením dopadové plochy a koncentrováním celé energie techniky do jednoho místa. Velká plocha dopadu rozkládá energii nárazu a snižuje účinnost úderu.

Na obrázcích jsou nejdůležitější úderové plochy. Některé jsou více významné než jiné a některé se dokonce v dnešním sportovním karate už ani nepoužívají.

Výňatky textu a obrázky pocházejí z knihy „Karate“ , kterou napsal František Šebej.